Rybí maso může zlepšit fungování lidských jater

Reakci lidských jaterních buněk na jedovatou látku kadmium studovali vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zjistili přitom, že buňky vykázaly vyšší procento přežití, pokud zároveň byly vystaveny také účinkům polynenasycených mastných kyselin, především kyselině eikosapentaenové a dokosahexaenovové. Obě jsou nejsilněji zastoupeny v rybím mase a jejich protizánětlivé a antioxidační účinky jsou známé a běžně využívané například při léčbě srdečně cévních nebo autoimunitních onemocnění. Na úrovni základního výzkumu však nyní na fakultě rybářství prokázali jejich pozitivní vliv na stav buněk vystavených jednomu z nebezpečných těžkých kovů.

„Kadmium se do prostředí dostává průmyslovou kontaminací a přijímáme ho například vodou,“ říká Pavla Linhartová, vedoucí výzkumu. „Zajímavé je, že rybí maso je v případě zamoření vod významným prostředníkem, kterým se kadmium dostává do lidského těla. V tom je určitý paradox - může tento jed do těla dostat, ale na druhou stranu nyní víme, že může také působit jako brzda dopadů vystavení organismu tomuto jedu,“ dodává.

V našem prostředí není sice přítomnost kadmia ve vodách a tedy ani rybách nijak výrazně zastoupena, například ale Japonsko se s tímto problémem potýká už déle než půl století. U obyvatel této země byl obsah tohoto těžkého kovu v krvi a tkáních dokonce nejvyšší na světě. Pravděpodobně za tím stojí souhra několika faktorů, například blízkost průmyslových a sídelních zón, hojný výskyt kovů v půdě a vysoký stupeň průmyslového rozvoje. Kadmium je těžký kov klasifikovaný jako kancerogenní látka Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny. Jeho sloučeniny mají toxické účinky na ledviny, játra, a jsou považovány za neurotoxické látky.

Pavla Linhartová je na Fakultě rybářství a ochrany vod studentkou doktorského studia. Buněčnému výzkumu se věnuje už delší dobu. Aktuální výsledky získala v rámci čtyřtýdenního letního kurzu, který fakulta pořádá pro studenty přírodovědných a medicínských oborů z České republiky i ze zahraničí. Na projektu se pod jejím vedením podílela i americká studentka Laura Mims, která právě končí bakalářské studium na Kentucké univerzitě v Richmondu a dále se chce profilovat medicínským směrem. Letní školu pořádala fakulta letos již po osmé, poprvé však s takto přímým vědeckým výstupem.