Kyklopové, vlkodlaci, upíři: Jaká je skutečnost?

Díky nejrůznějším přírodním jevům, které si lidé odedávna neuměli vysvětlit, vznikla celá řada mytických bytostí. Vědci se vydali například po stopách bájných příběhů o Kyklopech, vlkodlacích nebo upírech...

Kyklopové byli podle lidské fantazie starověcí, velcí a velice silní obři s jedním okem na čele. Starověcí Římané v těchto obrech dokonce viděli nadpřirozené kováře, kteří žijí na Sicílii uvnitř sopky Etny a svou prací pak způsobují sopečné erupce…

Například ve starém Řecku tehdejší starověký lékař a zakladatel lékařské vědy vůbec, slavný Hippokrates, po kterém je pojmenována i přísaha současných lékařů, popsal květinu jménem kýchavice bílá. Jedná se sice o jedovatou rostlinu, avšak v tehdejším Řecku byla využívána také jako léčivka. Její alkaloidy, zejména pak cyklopamin, mohou způsobit vážnou poruchu vývoje plodu, která se nazývá kyklopie. Při kyklopii většinou v obličeji chybí nos a ústa, takže jedinou obličejovou částí je jedno veliké oko. I když touto poruchou postižený jedinec brzy umírá, nemohla právě i tato skutečnost přispět k tajuplným legendám o dávných jednookých gigantech?

Další bájnou bytostí, která mohla vzniknout na reálných podkladech, je vlkodlak, tedy člověk, který se v noci mění v krvežíznivého, divokého vlka, jenž vraždí lidi i dobytek. Nejstarší doklady o víře v lidi měnící se ve vlky pocházejí z antiky. Za vznik mýtu jménem vlkodlak je prý podle názoru odborníků zodpovědný virus vztekliny. O vzteklině měli již 3 000 let př. n. l. zcela prokazatelně záznamy staří Egypťané, kdy se na freskách zachovala vyobrazení vzteklých psů i lidí. O této nemoci píše mimo jiné i nejstarší známý řecký básník Homér ve svém eposu „Ilias“. Když psi a lidé začali žít společně, nemoc postihovala oba druhy. U zvířat se nejčastěji projevovala takzvaná zuřivá forma vztekliny. Osob nakažených virem vztekliny se po mnoho staletí ostatní velmi obávali, jelikož se této nemoci neuměli bránit.

Výsledkem jejich velikého strachu však nejsou jen vlkodlaci, ale i upíři. Vzteklina totiž kromě šelem postihuje například i netopýry. Například v 16. století byly v Novém světě popsány případy šílenství španělských vojáků pokousaných netopýrem… Nepřekvapí nás tedy ani fakt, že vlkodlak se za určitých okolností mohl údajně stát i vampýrem. Další poměrně zajímavou skutečností je, že v lidovém podání poměrně často vlkodlaci splývali právě s upíry a existují o nich prakticky stejné historky.

V období středověku pak lidé nakažení vzteklinou nakonec často končili na hranici. Čarodějnické procesy se podle vědeckých výzkumů skutečně shodují s epidemiemi vztekliny. Po celé věky byl totiž v této nemoci spatřován ďábelský původ…. Naštěstí již dnes existuje účinné očkování.

napsal Petr Matura

Zdroje: iDNES.cz, wikipedie, hbhistory.cz, topden.cz