Hanácká metropole Olomouc není jen historickou perlou Moravy

Univerzitní Olomouc, naše šesté nejlidnatější město, nemusíme asi jako jednu ze dvou historických metropolí celé Moravy příliš představovat. Najdeme zde však i památná místa, která nejsou všeobecně známá. Jedním z nich, navíc s hlubokým historickým významem, je i vojenský hřbitov v Olomouci, konkrétně v místní části Černovír. Najdeme ho na okraji města, kde slouží k odpočinku celé řady vojáků, kteří obětovali své životy ve službách vlasti. Dnes je toto místo neprávem téměř zapomenuto, i když svoji nejtěžší dobu má snad už za sebou. Tento známý vojenský hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Hřbitov byl založen v roce 1869, kdy byl připojen k již existujícímu civilnímu hřbitovu, který s ním dodnes sousedí. Tato vojenská část hřbitova byla založena vojenskou správou Olomouce. S příchodem první světové války získal hřbitov na významu. Vojáci pohřbení zde v jejím průběhu tvořili většinu obětí krvavých bojů na východní frontě, kde stály proti sobě armády Rakouska-Uherska a Ruska. Zranění vojáci byli přiváženi do olomouckých nemocnic, včetně Posádkové nemocnice č. 6 na Klášterním Hradisku, Zemské nemocnice a provizorních lazaretů v kasárnách, klášterech a školách. V roce 1917 byl hřbitov upraven podle návrhu architekta poručíka Gustava Grossmanna. Byla postavena průchozí kaple a muslimský pavilon v maurském slohu. Hřbitov byl rozdělen na osmnáct hrobových skupin oddělených pěšinami. Slavnostní vysvěcení proběhlo 16. prosince 1917 za účasti posledního rakouského císaře Karla I.

Během první světové války bylo na tomto hřbitově pohřbeno celkem 3 218 vojáků třinácti národností a různých náboženských vyznání. Tito vojáci byli pohřbíváni vedle sebe a jejich hroby byly označeny kříži a stélami odpovídajícími jejich náboženství. Kromě toho byli na hřbitově pohřbeni také turečtí spojenci, vojáci z Bosny a Hercegoviny a ruští zajatci.

V průběhu druhé světové války byly na hřbitově pohřbeny další válečné oběti, a to včetně příslušníků Rudé armády a amerických letců. Někteří z těchto vojáků byli později exhumováni a převezeni na jiná pohřebiště.

Hřbitov byl také místem odpočinku některých význačných vojenských osobnosti, včetně plukovníka Karla Lenka, plukovníka Severina Schöbela, plukovníka Josefa Demela, generála von Elbogen a generála Kroupy. Byli zde také pohřbíváni letci, kteří zemřeli během své služby, a další vojáci. Tento vojenský hřbitov se tak stal místem posledního odpočinku vojáků nejrůznějších národností i vyznání, kteří padli v průběhu obou světových válek.

Hanácká metropole se však může pochlubit také přírodními památkami. Na předměstí Olomouce, mezi městskými čtvrtěmi Černovír a Chválkovice a obcí Hlušovice se rozprostírá přírodní lokalita, známá jako Černovírské slatiniště, krajinářsky působivé lučinaté území s rozptýlenou zelení, lučními tůněmi a lužním lesem.

Slatiniště začalo vznikat přibližně před deseti tisíci lety v lokalitě s pomalým odtokem vody. Dnes zde najdeme například pryšec huňatý, hvozdík pyšný, violku slatinnou či vodní hmyzožravou rostlinu bublinatku jižní. Z živočichů zde žije kupříkladu modrásek bahenní, rosnička zelená, vodouš rudonohý, ledňáček říční nebo čolek velký.

Kolem Černovírského slatiniště vede naučná stezka dlouhá asi 2,5 kilometru. Z pěti informačních panelů zde získáte dokonalý přehled o místní přírodě. Uprostřed slatiniště v lesním porostu pak najdete i zřídlo Černovírské kyselky, které vzniklo z průzkumného vrtu v roce 1958.

napsal Petr Matura

zdroje: mapy.cz. cs.wikipedia.org, signumbelli1914-cz, turistika.cz