Milé dámy, v minulých článcích jsme si povídali o problémech se splácením půjček a dalších náležitostech spojených s poskytnutím půjček (ZDE a ZDE ).

Dnes se opět k této problematice vrátíme. Na dotazy odpovídá Ondřej Holoubek (foto), specialista firmy Provident Financial.

Chtěl bych si půjčit, ale děsím se toho papírování. Jde to i bez něj?

Obecný trend, který na trhu finančních produktů převládá, je usilovat o co nejjednodušší cestu zákazníka k penězům. Zatímco se dnes najdou půjčky, které se vyřídí i s předáním hotovosti za pár hodin a takřka na zavolanou, před deseti lety člověk potřeboval pomalu týden dovolené, aby si vše potřebné zajistil. Takže pokud máte zájem o půjčku na částku například okolo 50 000 korun, pak se složitého papírování určitě bát nemusíte. Ale pozor, i přes jednoduchost získání půjčky se určitě vyplatí ujistit se, že si půjčujete jen tolik, kolik zvládnete splácet. Jinak by se vám půjčka mohla také nečekaně a nepříjemně prodražit.

Jak je to se slučováním půjček? Vyplatí se to?

Slučování, nebo také konsolidace půjček je služba, kterou některé finanční ústavy nabízí lidem s více úvěry najednou. Díky konsolidaci dlužník převede veškeré své úvěry k jediné instituci, lépe řečeno, tato instituce vlastně odkoupí všechny pohledávky ostatních věřitelů a dlužník pak vše splácí pouze jí. Díky tomu se mu sice zmenší splátky, ale zároveň musí počítat s delší dobou splácení a s přeplacením původní celkové dlužné částku na úrocích. Konsolidace se tedy vyplatí spíše až v případě, že dlužník nezvládá platit všechny půjčky a nutně potřebuje měsíční výdaje na splátky co nejvíce snížit.

Jaké jsou nejčastější triky a kličky smluv o půjčce?

Poměrně častou fintou je odkazování v textu smlouvy na další dokumenty, například Všeobecné obchodní podmínky. Podpis totiž zákazníka nezavazuje pouze k plnění smlouvy, ale jakýchkoli dalších dokumentů, které jsou v ní zmíněny a které nejsou její součástí. Zde se pak ukrývají nejrůznější poplatky za zprostředkování půjčky, sankce za opoždění ve splácení a další nemilá překvapení. Každý dokument, jehož název se smlouvě objeví, by si tak měl zájemce o půjčku pečlivě prostudovat.

Na co si dát pozor, když mám kreditku?

Kreditní karta může člověku hodně ulehčit. Jak už to ale bývá, mohou s ní být spojeny i docela závažné problémy. Alfou a omegou bezpečného užívání kreditky je splácení dlužné částky v bezúročném období. Po kreditce byste tak měli sáhnout jedině v případě, že jste si jisti tím, že v předepsaném období (obvykle jeden měsíc) budete moci peníze bance vrátit. Jinak vás čekají poměrně vysoké úroky – až 20 %. V tom spočívá hlavní zrada kreditní karty – klienti se mohou dostat do splátkového kolotoče, jsou neustále v mínusu, postupně splácejí a opět si půjčují a nabíhající úroky je obírají o peníze, o které by nepřišli, kdyby utráceli později.

Jsem student, potřeboval bych si půjčit na notebook. Půjčí vůbec někdo studentovi bez pravidelného příjmu?

Důkaz o pravidelném příjmu, byť nemusí být nijak závratný, je klíčový pro získání půjčky. Pokud by vám někdo nabízel úvěr, aniž by po vás chtěl doklad o příjmu, měl byste být nanejvýš opatrný. Ve vašem případě bych doporučoval spíše se na půjčce dohodnout například s rodiči nebo si na notebook ušetřit z kapesného či brigád.

Mění se úrokové sazby u půjček v závislosti na kurzu koruny nebo snížení/zvýšení úrokových sazeb ČNB?

Oba faktory mají na výši úroků půjček jistý vliv. Jak velký či malý závisí především na typu půjčky. U velkých úvěrů – např. hypoték nebo firemních půjček je mnohem patrnější než v případě malých spotřebitelských úvěrů. V jejich případě se efekt způsobený změnou kurzu měny či sazeb ČNB projeví v dlouhodobějším horizontu a s menší intenzitou.

Co se stane, když v dnešní krizi zkrachuje centrála banky, která má pobočku i u nás? Přijdu o své vklady, pokud v ní mám peníze?

Takový případ automaticky neznamená, že byste přišel o své úspory. Banky u nás podléhají regulaci České národní banky, takže i když organizačně spadají pod mezinárodní bankovní korporaci, v České republice do značné míry fungují jako samostatná banka. Pokud by snad doopravdy padla nějaká zahraniční banka, která by měla v Česku své pobočky, s nejvyšší pravděpodobností by došlo k převzetí či odkoupení jejích klientů, resp. obchodních aktivit jinou institucí na našem trhu.

Je možné současnou finanční krizi srovnávat s krizí po Černém pátku v roce 1929 a jaké bude mít ve finále rozměry?

Současnou situaci nelze úplně srovnávat s tou, která ve světě nastala ve 30. letech 20. století, protože za ní stojí trochu jiné důvody a ani efekt na celkové hospodářství by neměl být tak drtivý. Média sice přinášejí každý den dramatické informace, ale jsou tu i pozitivní signály z poslední doby – klesající cena ropy a postupný návrat spotřebitelské důvěry. Krizi určitě nelze podceňovat – negativně ovlivní hlavně zaměstnanost a dostupnost úvěrů, ale určitě nepůjde o tak ničivou vlnu jako v době před 2. světovou válkou.

Lze v návaznosti na finanční krizi očekávat pokles cen realit, zejména pokud jde o Českou republiku?

Trhy nemovitostí v různých zemích se budou v souvislosti s krizí chovat odlišně. Záleží jednak na předchozí rychlosti v růstu cen a na kvalitě úvěrů. V tomto ohledu se předpokládá propad cen v zemích jako Irsko, Španělsko či Británie. V České republice ceny sice rostly také poměrně rychle, ale financování bydlení nestálo na rizikových úvěrech. Proto ceny budou spíše stagnovat. Mírný pokles připadá v úvahu pouze v lokalitách, kde se postavilo větší množství nových domů, které se ještě neprodaly.