DOTEKY MÚZY1644. Hlavička25. 1. 2012, Růžena,
Hlavička Evička jezdí s maminkou do Prahy na pravidelné kontroly do nemocnice. Byla hodná, nechala se bez problémů vyšetřit i píchnout injekci. Je to dva roky, nebyly jí tenkrát ještě tři roky a měla tříměsíčního brášku, kterého měly s sebou. Maminka jí slíbila, že když bude hodná, může si vybrat jakékoli přání a ona jí je splní. Protože je to dítko zvídavé a nevyzpytatelné, jak bystré děti bývají, překvapila maminku. Nepřála si bonbóny, čokoládu, panenku, hračky ani jiné dětmi oblíbené pražské atrakce, ale navštívit největší kostelíček u nás. Od doktora se tedy vydaly na Hrad do Chrámu svatého Víta. Po dvou hodinách důkladného prohlížení a obdivování se paní, která dohlížela na návštěvníky, slitovala nad dcerou tahající s sebou spící mimino a půjčila jí židli. Když se Evička pokochala, klekla si, jak to okoukala od lidí a potichu si zpívala své písničky. Zpívala tak procítěně, že se lidé zastavovali a se zájmem poslouchali: „Maminka Marie má Ježíška a mají tatínka Josefa. Mají také jesličky a betlém. Nad betlémem svítí hvězdičky. Největší hvězdička je vánoční hvězda kometa...“ Večer, po návratu domů volala: „Babičko, babičko, byli jsme v největším kostelíčku a měl krásný veliký barevný okýnka...“ Nepřekvapilo nás ani, že na podzim toho roku si nakreslila přání Ježíškovi o opravdový betlém s Marií, Josefem a Ježíškem. Její zklamání, že pod stromkem nenašla, co si přála, bylo tak veliké, že nepomohlo žádné vysvětlení. Mají doma keramický betlém, tak si s ním může hrát, ale ten je moc malý, tak společně s maminkou vyrobily z kartónu velký. Ten ji na rok uspokojil. Minulý podzim před vánoci nás opět překvapila přáním napsaným a nakresleným Ježíškovi. Přála si betlém. Maminka ji před svátky ještě jednou vyzpovídala a dověděla se, že musí být pořádný s jesličkami, do kterých se bude vejít sama jako Ježíšek a z pořádného „dřeví“. Dcera týden před svátky zoufale volá: „Eva si přeje opravdové dřevěné jesle a andělské šaty s opravdovými křídly. Uklidila si celý pokoj a uvolnila na něj místo. Lucka si přeje hnědé prosté šaty, jako nosí Popelka. Nestíhám.“ Po štědrovečerní večeři u dcery, kde se schází i rodiny syna a dcery, my s manželem a moje maminka, se jdeme s dětmi schovat do podkroví, abychom nerušili Ježíška. Potichu zpíváme koledy a posloucháme u dveří, jestli neuslyšíme zvoneček. Zvoní. Všichni jdeme ke stromečku. Svítí na něm prskavky a hoří svíčky. Je pod ním hromada dárků. Děti je začínají pomalu nosit rodičům, aby jim přečetli, komu mají dárek předat. Najednou se ozve výkřik: „On to zvládnul. Podívejte se. On to letos ten Ježíšek zvládnul.“ Evička objevila veliký betlém s kometou, jeslemi, do kterých se vejde a andělské šaty s pravými křídly z peří. Měli jsme anděla s Ježíškem, Marií a Josefem v jedné osobě, Popelku, piráty a indiány. Těším se, co nás překvapí letos.
Novější - Starší příspěvek Pošlete nám svou báseň! KOMENTÁŘE (1):Anna Zdeborová dne 26. 1. 2012 v 17:32 napsal(a):Dnes jsem tak chvátala a všude samá brzda. Semafory se červenaly pořád jak mladé holčičky po nějakém blbém erotickém vtipu. Přeskáču 4 křižovatky a už je ze mě jeden nerv. Zůstávám stát u vlakového přejezdu. Vlak nikde a světelné znamení na mě lišácky mrká: holka vydrž, určitě pojede. Vůbec se nedivím, že někdo to prostě nevydrží a přejede.Vydržela jsem, vlak konečně supí , je dlouhej jak tejden. Koukám na míjející vagony a vytanula mi v mysli příhoda z mého vlakového cestování.No žádná sláva to nebyla a ještě teď se za to stydím a červenám, jak dnešní semafory . Jela jsem za příbuzenstvem hodně daleko a nechtěla jsem riskovat zmatkování, tak cestu tam jsem vzala busem, přece je to dost podobné autu, které mě už skoro přirostlo na zadní část těla.Vše jsem zvládla na jedničku a tak pyšná sama na sebe, jsem si návštěvu perfektně užila. Zpět ale mě čekal vlak. Vše jsem dostala na papírku, abych nezabloudila a časově stíhala. Ověnčená 3 igelitkami a ještě mojí kabelou ,jsem dojela jakž takž do Plzně. Poslední přestup. Na to mám 10 minut. Na každém nádraží se přiznám, jsem stála jako mimoň a jak se říká- líná huba, holé neštěstí ,jsem se musela pořád ptát.Jako na potvoru jsem vylezla na jinou stranu, hned mě hnali zpátky se slovy chvátejte za chvíli to jede. Jo chvátejte, když já na nohou botky na podpatku ,s těma se toho moc nenachvátá. Přecupitám tedy na správnou stranu, ale kde to stojí? Čapla jsem tam hned jednoho v modrém , na mojí otázku jen tak mávne rukou a říká : paninko zrovna vám to jede. Ježíš ne, nééééé to já musím stihnout. Hučí mi v uších, a cupitám při lokomotivě zuřivě mávám igelitkama a křičím zastavtééééé já musím nastoupit. Mašinfíra na mě kouká jako na nějaké zjevení, oči mu lezou z důlků a zmůže se jen ,že mi zamává. Ne já to prostě nevzdám , musíííím nastoupit. Cupitám při vagonu a vidím u okýnka dva chlapy , mávám na ně- pomožete mi prosíííím!?Musím pochválit, trefila jsem na ty správné! Otevřeli dveře a hned: hoďte sem ti tašky, bez rozmýšlení, že mě můžou taky odjet navždy, jsem je naházela do vlaku. A teď musíte naskočit. Sotva už popadám dech, při tom klusu u vagonu a teď ještě naskočit. Ne to nezvládnu, už nemůžu. Podejte mi ruku halasí na mě, dobře dobře. Odražte seeeee! Ježiši jak. Nohu na stupátku a druhou poskakuju po zemi ,jako když se jede na kolobrndě. Hlava dutá, absolutně vymazáno. Najednou mě čapnou čtyři chlapské ruce a vcucnou do vagonu.Dveře se s úlevou všech zavřou.Já děkuju div se neklaním až k zemi ,že mě zachránili za 5 minut 12. Když v tom se ozve jeden z nich: paninko a kde jste nechala druhou botu?Kouknu na nohy, bóže jedna bota chybí. No to je hrůza, jak dojdu domů? Pak mě napadne jestli nezůstala na stupátku, třeba. Vlak už si to supí pěknou rychlostí, když znovu otevíráme nevěřícně, že už mohla dávno spadnout. A houby ,moje botka tam trůní díky podpatku ,který se vryl do roštu stupátka. Jenže tam drží jak židovská víra. Ještě aby k vůli botě někdo vypadl z vlaku,tak ji tam necháme až do další stanice, pak ji vytáhnem, říkám. Jo to ale neznáte chlapy, zakousli se tak do zachraňování ,že si ten co vážil víc, lehl do chodbičky, druhý mu sedl na nohy, to jako aby nevypadl a botu mě vyšroubovali. Podpatek sice vypadal jak holátko, ale držel.Radostně jsem do ní hupla, že nebudu muset jít domů jako Žofré. Všechno tedy dobře dopadlo, jen nohy mě najednou nechtěly poslouchat a místo kolen jsem měla dva vibrátory. Poučená tímto zážitkem ,jezdím proto kde to jen jde autem. A divíte se mi? -:)))))) Vložte komentář: |
|
|
||||
NÁŠ TIPDovolená v Toskánsku! Agroturistika poblíž vinic a olivových hájů na www.prima1vera.comDALŠÍ ČLÁNKY
RUBRIKYNEJNOVĚJŠÍ SOUTĚŽE
|
NEJNOVĚJŠÍ DISKUSE
Všechny diskuse >> SOUTĚŽE E-MAILEMNechcete přijít o žádnou soutěž? Nechte se pravidelně informovat o aktuálních soutěžích e-mailem!>> Registrace DISKUSE
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
|
|||||
NÁŠ TIP: Prohlédněte si nový katalog kuchyňských spotřebičů MORA. V nabídce naleznete vestavné trouby a desky, vestavné chladničky, vestavné mikrovlnné trouby či myčky, odsavače par či volně stojící sporáky.
NÁŠ TIP: Naším tipem je dovolená Chorvatsko 2012, neřešte problémy v Řecku a Egyptě. Prožijte krásné dovolenou, hotely v Chorvatsku na Vás čekají.
NÁŠ TIP: Váhoservis Balcárek dodává váhy a pokladny všech druhů. Reference průmyslových staveb najdete na webu stavební firmy TOMEK.
NÁŠ TIP: Pánské a dámské oblečení CHAOS JEANS, kolekce doplněna o bundy a mikiny Funstorm.
NÁŠ TIP: Víte jak se spí v Povlečení Matějovský? To je Spánek v komfortu. Nejen pro Vás ale i Vaše děti - Dětské povlečení. Nově v naší nabídce i Přehoz na postel k povlečení.
NÁŠ TIP: Kvalitní elektronická cigareta - Royal Siesta - Chcete kouřit zdravěji, levněji a bez dehtu?
Ochrana osobních údajů - Pošlete nám svou báseň nebo článek - Dejte nám vědět o stránkách pro ženy - Ikonka - Reklama, kontakty - RSS feed
ISSN 1803-7259
Babinet.cz k plné spokojenosti využívá služeb serverhostingu firmy Ignum s.r.o.
Odkazy: Catering, Bazény, Svatba na klíč, Biolampa, alkohol tester, masážní přístroje, Biolampa Biostimul - fototerapie, Liposukce, CK TRAVELLER specialista na Dovolená v Rakousku, svítidla, Matrace, Vánoční dárečky, Letenky, Dieta, hubnutí, Výletník, Kdykde

