Jako malá…
Pupeny šeříku v slunečním dohledu
stydí se na hrotech budoucí nahoty.
Ve chvilce smířlivé
tak jak to dovedu
proplétám laskavost našimi životy.
Stmívá se rychle a mám trochu strach
že až se zeptám, jestli to bolí
nedáš mi odpověď
změníš se v prach
a ticho ve mně pak vyvrcholí.
V podivném záchvěvu večerní rozkoše
jednou snad vrátím si kořeny tebe
Vidíš mě na dálku
jak do své podnože
ukládám
jediné společné nebe.




