Chalva v české kuchyni

Chalva patří k jedněm z nejstarších orientálních cukrovinek. Název pochází z arabského slova hilwa, sladký.

Před druhou světovou válkou se chalva vyráběla i v Československu a byla běžně k dostání na poutích a jarmarcích. Za války byla tato výroba zastavena a doposud se ji nepodařilo plně obnovit. Dnes je v Česku k sehnání v supermarketech, v čajovnách a ruských prodejnách s potravinami.

Původní receptura je velmi jednoduchá, podstatou výrobku je výluh z rostlin obsahujících saponiny (např. z mydlice lékařské) smíchaný s obyčejným cukerným roztokem a ochucený pastou ze sezamových semínek.

Místo sezamu se praží i jiná olejnatá semena, například slunečnice nebo různé druhy ořechů. Slunečnicová chalva je populární v zemích bývalého Sovětského svazu, především v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině.

K dochucení se přidává kakao, vanilka, čokoláda, sušené mléko, případně různé orientální esence, např. růžová nebo pomerančová.

Dnes se chalva vyrábí z pražených olejnatých jader a kanditové hmoty (cukerná hmota o nízkém obsahu vody používaná k výrobě tvrdých bonbónů), do které se přidává škrobový sirup.

A my si společně chalvu připravíme takto :

• 1/2 šálku sezamových semínek
• 2 lžíce nadrobno nasekaných vlašských ořechů
• 2 lžíce nadrobno nakrájených rozinek
• 1 a 1/2 lžíce medu

Sezamová semínka nasucho opražte do světlehněda a po vychladnutí rozemelte (třeba na kávovém mlýnku).

Přidejte ořechy, rozinky a med, případně další přísady k dochucení. Hmotu stěrkou vypracuje na masu připomínající husté tukové těsto. Nechte vychladnout v lednici (asi 40 minut), případně se z ní vytvarujte tyčinky nebo kuličky.