Aby se meruňkám lépe dařilo

Meruňka obecná pochází z Číny. Do Evropy se dostala přes Arménii na začátku našeho letopočtu a do našich zemí se původně rozšířila z evropské Itálie. Arménský původ obsahuje její latinský název „armenica“, z něhož pak pochází rovněž i české pojmenování meruňka.

Spotřebitelská poptávka po meruňkách, které dozrávají převážně uprostřed léta, bývá veliká. Meruňky jsou tedy v zahradách a v ovocných sadech velmi žádanými ovocnými stromky. Jejich plody i v sezoně náleží k dražším druhům ovoce.

Jedná se o teplomilný druh, proto se ve velkém pěstuje zejména na jižní Moravě a v Čechách pak v oblasti teplého Litoměřicka, v podstatě tedy ve vinařských oblastech. Na zahradě však lze meruňku pěstovat až do nadmořské výšky kolem 400 metrů. Velký vliv na její růst, vývoj a následně i úrodu mívá správné umístění, které by vždy mělo být v závětří, protože meruňkám nesvědčí průvan.

Jelikož meruňky původně pocházejí z horských oblastí Malé Asie, potřebují propustnou půdu. V takové půdě, na slunném a závětrném místě se pak meruňkám skutečně daří. Pozor však na škůdce. Meruňky mohou napadat nebezpeční obaleči, kteří ani tak nepoškozují plody, nýbrž škodí zejména vyžíráním lýka pod kůrou a stromky následně jakoby najednou usychají. Housenky na rozhraní lýka a dřeva vyhlodávají rozsáhlé systémy chodbiček a protože samičky svá vajíčka kladou zejména do již takto poškozených míst, napadení se neustále rozšiřuje. Dlouhodobější poškození pak způsobuje odumírání větví a následně i celých stromů.

Obrana proti tomuto obaleči meruňkovému spočívá zejména v pečlivém ošetřování poškozené kůry, kam samičky obaleče kladou vajíčka, případně v postřiku insekticidy, a to v květnu, na konci července a případně v srpnu. Obaleč však má i své významné přírodní nepřátele, a to zejména blanokřídlý hmyz, jako jsou například lumci a lumčíci.

Postupným šlechtěním se podařilo vytvořit i takové odrůdy meruněk, které mohou růst také ve zhoršených podmínkách a mohou se tak pěstovat i mimo vyloženě teplé vinařské oblasti. Napomohlo tomu rozšíření genetického materiálu křížením evropských, středoasijských a čínských odrůd. Takto vyšlechtěné nové odrůdy meruněk vynikají odolností proti nízkým teplotám a lépe odolávají i chorobám. Mohou též dozrávat v jiných termínech.

napsal Petr Matura

foto: pixabay.com