Pokud chcete navštívit opravdu strašidelné místo, vydejte na malý hřbitov u Noutonic. Nemá dobrou pověst. Ti, kdo ho navštívili, se tu setkali s řadou velmi podivných a racionálně nevysvětlitelných jevů.
Světélkující mlha a podivný vítr
„Na hřbitově byly jasně slyšitelné podivné zvuky, kterých bylo skutečně požehnaně. Byly to hlasy, které nemohl nikdo vydávat, bylo to troubení auta jakoby od vchodu, kde ovšem žádné auto nestálo,“ uvádí v internetové diskuzi návštěvník s přezdívkou Hunter, tedy Lovec. Na noutonický hřbitov se vydal lovit přízraky s fotoaparátem. A třebaže tam žádné strašidlo nevyfotil, má o čem vyprávět: „Můj fotoaparát odmítal pořídit snímky některých hrobů,“ píše o kus dál.“ Vzpomíná také na tajemné kroky kohosi neviditelného, které, stejně jako jeho přátelé, za zdmi hřbitova zaslechl.
O podobných věcech vyprávějí rovněž místní pamětníci. Zmiňují se o podivné světélkující mlze, pohybujících se hrobech, míhajících se stínech a náhlých poryvech větru. Jasné příznaky, že zdejší mrtví, nebo aspoň někteří z nich, rozhodně neodpočívají v pokoji. Kdo to však může být?
Přízrak mrtvé hraběnky?
Pátrání v historii noutonického hřbitova nám připomene oběti moru i hroby skrčenců, kteří zde byli pohřbeni už v pravěku. A také jednu urozenou dámu, Barbaru Dlauhovesky von Langendorf, jejíž rod zde má hrobku. Byla to údajně právě ona, k níž se váže pověst o kříži na Kamýku ve Velkých Přílepech. Ten připomíná tragický konec jejího života, kdy i se svým koněm z této skály spadla (či skočila) – a zabila se.
Duše takových nešťastníků prý nenacházejí klidu ani po smrti a často se zjevují na místech spjatých s jejich životem a smrtí. Nešťastná hraběnka se tak může i nyní procházet mezi hroby na noutonickém hřbitově nebo se zjevovat na místě svého skonu. A třeba také na svém někdejším sídle, v zámku ve Statenicích. Ale tam asi sotva. Zámek je totiž nyní v tak strašném stavu, že by vystrašil i strašidlo.
Jitka Lenková
Foto: Ladislav Lenk
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)